Týmu Bohemians DDM Praha 7 se zatím na turnaji daří. Ze čtyř zápasů ve skupině zvítězilo družstvo trenéra Michala Jedličky celkem třikrát. Porážku si připsalo až v posledním zápase ve skupině proti týmu FBC Ostrava, když inkasovalo dva góly až v závěrečných minutách utkání.
Nejenom o turnaji Hummel Open Game, ale i situaci v českém florbalu, se rozpovídal právě trenér Bohemians a pětinásobný mistr České republiky Michal Jedlička.
*Jak se Vám tady na turnaji zatím líbí?
Turnaj jako takový se nám líbí, co se týče kvality, tak ta si myslím, že trošku nejenom zde na turnaji, ale v celém českém florbalu pokulhává. Byli jsme zvyklí na trošku lepší kvalitu, ale samozřejmě si myslím, že to je tím, že ten florbal jde herně dolů, že se s mládeží špatně pracuje. Těch hráčů je sice spousta, bohužel ale ta kvalita tam není.
*Jak se Vám tady s Bohemians se Vám zatím daří?
Tak zatím jsme odehráli tři zápasy, všechny jsme je vyhráli, kluci si to užívají, samozřejmě to nebyli zatím žádný vyrovnaný zápasy, ale tak těšíme se na play-off, kde si ty vyrovnaný zápasy opravdu zahrajeme.
*Co je zde na turnaji Vaším cílem?
Především zahrát si, užít si to a když na to budeme mít, tak vyhrát.
*Zeptám se teď přímo na Vás, Vaše hráčská kariéra je taky bohatá, co považujete za největší úspěch?
Určitě musím zmínit pět titulů s Tatranem Střešovice a účast na Poháru Mistrů. V české reprezentaci jsem žádný větší úspěch nezažil, odehrál jsem tam jenom nějakých jedenáct zápasů.
*Kterého z těch titulů si tak nejvíce ceníte?
Většina z těch finálových sérií byla vyrovnaná, ať už s Vítkovicemi, nebo s Havířovem či Ostravou tak to vždy byly vyrovnaný série. Hlavně mám spoustu skvělých zážitků s tímto sportem, je to paráda prostě.
*A v rámci Vaší trenérské kariéry, co považujete za úspěch?
Úspěch je určitě to, že ty děti, které jsem od malinka vychovával prakticky dvanáct let, tak hrají extraligu, pomalu jsou členy reprezentace mužů, což je asi pro trenéra to nejlepší, když potom hrají v reprezentaci, nebo třeba i v zahraničí.
*Kam byste chtěl jako trenér směřovat, co byste považoval jako trenérský vrchol?
Tak určitě nějaké zahraniční angažmá – Finsko, Švédsko by bylo asi hodně zajímavý v nějakým dobrým týmu, ale samozřejmě na to mám spoustu času. Nyní trénuji nějakých třináct let a potřebuji se sám zlepšovat a vzdělávat atd., abych i já šel nahoru.
